Poslední komentáře
- Ví paní exministryně, kdo novelu "pro děti" připravoval?
10 let 38 týdnů zpět - Pána Macelu som mala možnosť
10 let 39 týdnů zpět - Podílel jsem se na výzkumu,
10 let 40 týdnů zpět - :-(
10 let 42 týdnů zpět - to je skvělé
10 let 42 týdnů zpět - Vyjadřuji souhlas
12 let 8 týdnů zpět - Klub náhradních rodin v Jižních Čechách
12 let 25 týdnů zpět - Členství v anr
12 let 27 týdnů zpět - Souhlasím s Vámi, že
12 let 27 týdnů zpět - Jak se stát členkou té asociace?
12 let 28 týdnů zpět
RSS kanál
Stát chce zrychlit adopce
Hospodářské noviny 9.9.2009
Zpráva o připravovaném Metodickém pokynu MPSV - pozn. VZD
Odložené děti by se mohly vyhnout ústavu a jít rovnou do rodiny. Kraje doporučení ministerstva mohou ignorovat.
Drtivá většina odložených dětí se dnes po porodu dostává do kojeneckého ústavu a pobývá tam několik měsíců, přestože zájemci o adopci stojí na úřadech pomyslné fronty. V budoucnu by se ale někteří kojenci mohli ústavu zcela vyhnout a zamířit rovnou do náhradní rodiny.
Ministerstvo práce totiž vymyslelo metodiku, jak by krajské úřady mohly dítěti najít adoptivní rodiče ještě předtím, než těhotná žena, která chce dítě odložit, porodí. Obě strany by podepsaly příslušné dokumenty ještě před porodem a dítě by putovalo hned do nové rodiny. Biologická matka by pak dodatečně po šesti týdnech podepsala souhlas s osvojením. Cílem je minimalizovat citovou deprivaci dítěte v ústavu.
Nový doporučovaný postup má řadu kritiků. "Ochranná šestitýdenní lhůta má své důvody. Matka nemusí být po porodu psychicky vyrovnaná a měla by mít tedy čas na rozmyšlenou," říká například poslankyně Anna Čurdová, poslankyně ČSSD. Pokud by si biologická matka adopci rozmyslela, náhradní rodina by musela dítě zase vrátit. Biologická matka by navíc znala totožnost rodičů, kterým dítě předává. "Ne každý rodič je na to připraven," říká Marián Hošek, náměstek ministra práce a sociálních věcí. Zákon sice dnes takzvané přímé adopce umožňuje, ale de facto se dějí jen mezi příbuznými a známými. "Nemáme se zprostředkováním přímých adopcí žádnou zkušenost," potvrzuje Olga Dacková ze sociálního odboru Karlovarského kraje. Stejně mluví i ostatní úřady.
Dnes jde dítě do rodiny z ústavu nejdříve sedm týdnů po porodu. Lhůty se prodlužují kvůli zdravotním prohlídkám, které mohou trvat i několik měsíců. Otázkou je, jak se k doporučení ministerstva postaví kraje. Někteří sociální pracovníci totiž s podobným postupem nesouhlasí a ministerstvo jim urychlení adopcí nařídit nemůže.
Ministerstvo tak reagovalo na kauzu s Fondem ohrožených dětí, který vloni dostal za zprostředkování adopcí pokutu a s činností přestal. Za svoji existenci podle jeho šéfky Marie Vodičkové doporučil fond do rodin asi 110 dětí. "I dnes se na nás rodiče obracejí, ale celá agenda musí běžet přes krajské úřady," říká Vodičková. Podle ministerstva za zprostředkování náhradní rodinné péče musí být zodpovědný stát, a je protiprávní, aby kontakty hledala třetí osoba. Náměstek ministra by chtěl vyřešit i situaci dětí, které zůstávají v ústavech proto, že jejich rodiče nepodepsali souhlas s osvojením. Do náhradních rodin mohou jít, jen pokud soud rozhodne, že se rodiče o ně nezajímají. To ale může trvat i rok. Hošek proto apeluje na to, aby soudy řešily tyto případy přednostně.
Anketa
Jste pro zavedení adopcí rovnou z porodnice?
František Schneiberg
Česká lékařská společnost
Stejně jako před 20 lety, kdy se ta iniciativa u nás poprvé objevila, tak i teď jsem proti. Jedna třetina matek si odložení dítěte totiž rozmyslí a vezme si ho zpět. Stávající šestinedělní lhůta je akorát ta správná doba na rozmyšlenou. Navíc adoptivní rodiče by měli u dítěte znát jeho zdravotní stav či prognózu vývoje. A čím dříve jim to dítě dáme, tím méně informací o něm budou mít, takže pak mohou být dítětem zklamáni. Argument zastánců, že dítě je z kojeneckého ústavu deprivováno, je nesmysl. Dítě začíná vnímat okolí právě až po šesti týdnech.
Anna Čurdová
Poslankyně ČSSD
Jsem zásadně proti takovým experimentům. Ochranná šestitýdenní lhůta má totiž své důvody; matka nemusí být psychicky vyrovnaná, hrozí laktační psychóza a měla by mít tedy čas na rozmyšlenou. Jiný případ ovšem je, když dítě o oba rodiče přijde.
Zuzana Baudyšová
Nadace Naše dítě
Obávám se, že je to takové předvolební žertování, ale jinak jsem všemi deseti pro. Vzhledem ke složité legislativě to však bude běh na dlouho trať. Argument šestinedělí se dá vyřešit jednoduše; dítě by v této lhůtě mělo jít vrátit biologické matce. Doufám, že nás ministerstvo osloví, rádi se budem podílet na příslušné právní úpravě.
Převzato z http://hn.ihned.cz/c1-38264620-stat-chce-zrychlit-adopce
- Blog uživatele katerina
- Pro psaní komentářů se přihlašte
Komentáře
Reakce Střediska NRP na článek „Stát chce zrychlit adopce"
Není to tak dávno, kdy do preadopční péče budoucích osvojitelů byly svěřovány děti na základě souhlasu svých biologických rodičů přímo z porodnice.
Děti byly v porodnicích vyšetřeny běžným způsobem tak, jak jsou vyšetřovány i ostatní děti po svém narození a do náhradní rodinné péče přecházely, jakmile to jejich poporodní adaptace a zdravotní stav dovolil – tedy pár dní po porodu.
Do kojeneckého ústavu byly umisťovány děti jen tehdy, když to s ohledem na jejich zdravotní stav bylo nezbytné.
Nejednalo se o přímou adopci, rodiče dítěte podepisovali protokol souhlasu s osvojením bez vztahu k určitým osvojitelům a skutečnost, že dítě mohlo brzy přejít do náhradní péče prověřených žadatelů, bylo pro ně samotné uklidňující. Pro dítě to bylo nejšetrnější a nejpřirozenější řešení jeho situace. Rodinu budoucích osvojitelů vybíral tehdy velmi pružně poradní sbor příslušného úřadu.
Je nám velmi líto, že v dnešní době zastává známý pediatr, jakým je MUDr. František Schneiberg názor, že dítě začíná vnímat okolí právě až po šesti týdnech.“ Popírá snad tímto tvrzením pan doktor studie o dlouhodobých následcích psychické deprivace a další mezinárodně významné výzkumy pana Prof. Zdeňka Matějčka a kol.a o nechtěných dětech a dalších skupinách ohrožených dětí? Jen těžko se tomu dá věřit, že by nebyl seznámen s těmito studiemi a jejich výsledky.
Středisko náhradní rodinné péče se věnuje již 15 let rodinám, které převzaly do své náhradní péče děti z ústavů a ze své z praxe dobře víme, s jakými projevy deprivace se tyto rodiny potýkají, byť dítě pobývalo v ústavu třeba jen pár měsíců.
Proto bychom velmi přivítali, kdyby bylo možné proces adopce urychlit a některým dětem tak otevřít cestu do náhradní rodiny, aniž by byly nuceny, bytˇ jen krátkou dobu, pobývat v ústavním prostředí.
Domníváme se však, že zprostředkovaná adopce by měla nadále zůstat anonymní.
Biologičtí rodiče by mohli k adopci přivolit předběžně před porodem, či po porodu. Abychom zachovali ochrannou lhůtu minimálně šesti měsíců, bylo by možné předběžný souhlas považovat za právoplatný, pokud by nedošlo v této době k jeho odvolání.
Rodina, která by přebírala dítě z porodnice, by musela být důkladně připravena na situaci, že předběžný souhlas může být ze strany biologických rodičů odvolán. Musela by vnímat péči o dítě v jeho nejranějším věku, jako pomoc, kterou mu chce poskytnout, ať se pak stane cokoliv. Mohla by to být opět výzva pro změnu systému příprav na důkladnou průpravu pro přijímání dětí ihned po porodu.
Jistě se povedou dlouhé odborné diskuse, vše záleží na konsensu odborníků z oblasti péče o dítě a rodinu a právních expertů. Jsme připraveni svými zkušenostmi do této diskuse přispět a věříme, že osudy ohrožených dětí si pozornost nás dospělých již skutečně zaslouží.
Díky Hospodářským novinám za zájem o tuto problematiku!
PhDr.Věduna Bubleová a Alena Vávrová
Středisko náhradní rodinné péče, Praha
21.9.2009