Děti do tří let v evropských ústavech

Výzkum WHO a University v Birminghamu

Publikováno v časopise Náhradní rodinná péče 2004/3

Tento článek byl zpracován před vydáním závěrečné zprávy z projektu, kterou máme v českém jazyce na http://www.vzd.cz/pocet-charakteristiky-ohrozenych-deti-mladsich-tri-let...
Vychází z prezentací na konferenci WHO v Kodani 17.3.2004

WHO a Ústav pro forenzní a rodinnou psychologii Universita v Birminghamu uskutečnily společně EU Daphne projekt „Mapování počtu a charakteristik dětí do tří let věku v ústavních zařízeních v Evropě“1. Výsledky tohoto výzkumu byly prezentovány na konferenci WHO v Kodani v březnu 2004. Pokusili jsme se shrnout některé výstupy prezentací a stručně je uvádíme v tomto článku.
Patnáctiměsíční projekt zkoumal 32 zemí po celé Evropě, aby zjistil počty a charakteristiky dětí do tří let umístěných v ústavních zařízeních bez rodičů. Vycházel z toho, že malé děti umístěné v ústavní péči bez rodičů jsou v nebezpečí vzniku poruch v navazování a udržování vztahů, opoždění vývoje (podle výzkumu UNICEF jsou děti, které byly umístěny v ústavu ve věku 3 let ve svém vývoji opožděny zhruba o 1 rok), nedostatky ve zrání mozku. Zanedbání a poškození způsobené časným odnětím rodičovské péče může být rovno násilí na dítěti.
Projekt také zjišťoval rozsah náhradních služeb pro malé děti, které potřebují péči a ochranu (např. náhradní rodinná péče) a užívání národního i mezinárodního osvojení jako odpovědi na chudobu rodiny nebo zneužívání, zanedbávání či opuštění dítěte.
Výzkum odhalil velké rozdíly v dostupnosti alternativních služeb od neexistence pěstounské péče a sanace rodiny po výlučné užívání těchto přístupů To vše navzdory tomu, že ústavní péče je 2 až 3krát nákladnější než náhradní rodinná péče ve všech zkoumaných zemích.
Zjištění
Odhaduje se, že ve 31 evropských zemích, které odpověděly, je přibližně 27000 dětí do tří let v ústavech. Přibližná populace dětí do tří let v Evropě (19 milionů) to znamená, že na 10000 dětí do tří let je jich 14 v ústavu po dobu delší než 3 měsíce.
Podíl dětí do tří let v ústavech na 10000 dětí v populaci ve vybraných zemích
země
počet dětí
Slovinsko
0
Island
0
Velká Británie
1
Norsko
2
Rakousko
3
Irsko
6
Dánsko
7
Chorvatsko
8
Švédsko
8
Polsko
9
Holandsko
14
Itálie
14
Španělsko
23
Maďarsko
24
Francie
27
Slovensko
31
Rumunsko
33
Lotyšsko
42
Bulharsko
50
Belgie
54
Česká republika
60
Důvody k umístění
Porovnání důvodů k umístění dětí do ústavů ukazuje velké rozdíly ve zkoumaných zemích z EU a nečlenskými zeměmi.
Důvod umístění
EU (v %)
ostatní země (v %)
CAN
69
14
opuštěné děti
4
32
děti s postižením
4
23
sociální důvody
23
25
sirotci
0
6

V České republice bylo v roce 2003 umístěno do kojeneckých ústavů celkem 1905 dětí. 44,1 % bylo přijato ze sociálních důvodů, 30,7 % bylo přijato ze zdravotních důvodů (bez ohledu na to, zda se jedná o zdravotní důvody ze strany rodiče nebo dítěte), ze zdravotně sociálních důvodů 25,2 %. Z celkového počtu přijatých dětí jich bylo 18,8 % handicapovaných, týraných dětí bylo v celkovém počtu přijatých 2,26 %. Mezi přijatými bylo 23,8 % romských dětí. (Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky č.24/2004: Činnost kojeneckých ústavů, dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2003)
Doporučení konference
Různí přispěvatelé na konferenci se snažili přednést náměty ke zlepšení péče o děti do tří let. Snažili jsme se jejich závěry shrnout a rozdělit do několika oblastí:
Obecná doporučení
Cílem projektu je přispět k deinstitucionalizaci péče o malé děti. K tomu bude směřovat i pokračování tohoto projektu, v jehož rámci by měl být vydán manuál příkladů dobrých zkušeností s deinstitucionalizací v Evropě.
Referující na konferenci v Kodani apelovali na zvyšování povědomí o krátkodobých i dlouhodobých následcích pro dětí, které žijí v institucích bez primárního pečovatele.
Jednotlivé země by také měly zkoumat důvody, pro které jsou děti v institucích umisťovány (zda se jedná o sociální, ekonomické či biologické sirotky) a tomu přizpůsobit cílená opatření.
Prevence a sociální práce s rodinami
Doporučuje se posoudit a zhodnotit rodinu ve vztahu k potřebám dítěte, podporovat rodiny na základě jejich potřeb finančně, emocionálně i prakticky. Umístění dítěte v ústavu nebo pěstounské rodině má sloužit k rehabilitaci rodiny, jen pokud ta není možná, mělo by se přistupovat k  dalším řešením. Doporučuje se respektovat při práci s rodinami důležité zásady: 1) Mluvte s nimi a ne na ně. 2) Pracujte s rodinami, ne na rodinách. 3) Nesuďte jen podle chování rodiny v krizi.
Efektivní využívání prostředků
Ukazuje se, že pěstounská péče, osvojení a rehabilitace biologické rodiny jsou méně nákladná opatření než ústavní péče.
Náhradní rodinná péče
Jakmile je to možné, je třeba se zaměřit na umístění dítěte v odpovídajícím rodinném prostředí poskytujícím kvalitní péči. Proto se doporučuje rozvíjet kapacitu pěstounské péče. Upřednostňuje se umístění dítěte v rámci státu, mezinárodní osvojení by mělo být vnímáno jako poslední možnost a pokud se ukáže, že je v nejlepším zájmu dítěte.
Požadavky na ústavní péči
Doporučují se menší instituce, více připomínající rodinu, před velkými, neosobními. Sourozenci by rozhodně měli být umístěni společně. Je důležité hledět na poměr personálu a dětí, zajistit kvalitní, vzdělané, citlivé a zodpovědné pracovníky. Prostředí ústavů by mělo být co nejpřátelštější k dětem. Ústavy by měly povzbuzovat příbuzné, aby děti navštěvovali.

do rámečku
Příklad: Děti do tří let v ústavech v Dánsku
V Dánsku bylo v prosinci 2002 v ústavech 102 dětí do tří let, 54 děvčat, 48 chlapců. 102 dětí je 1/5 všech dětí, které jsou v péči státu, zbytek je umístěn v pěstounské péči. Celkem existuje přibližně 18 institucí pro malé děti. Žádná minoritní skupina není zastoupena větším počtem než odpovídá jejímu zastoupení v populaci.
Hlavní důvody umístění
rodiče zneužívají drogy
duševně nemocní rodiče
zneužívání nebo zanedbávání dětí
nebo kombinace těchto důvodů (82%)
postižené děti (9%)
jiné důvody (9%)
Délka pobytu v zařízení je různá od 2 měsíců do 27 měsíců (zjištěno na základě návštěvy 8 zařízení).
Průměrná cena umístění v ústavu je 10000,-EUR, ústavy pro postižené děti stojí 13333 EUR, pěstounská péče v rodině vyjde rozpočet na 2500 EUR.
Umístění v pěstounské rodině
- umístění v pěstounské rodině může být zprostředkováno obcí nebo obvodem
- 16 soukromých organizací úzce spolupracuje s úřady
- tyto organizace zajišťují kontakt s pěstounskými rodinami a mají v seznamu pěstounské rodiny, organizují vše, co souvisí s umístěním dítěte do rodiny.
- tyto organizace jsou oprávněny dohlížet nad dodržováním povinností pěstounů, což je jinak zajišťováno úřadem

Na základě prezentací na konferenci WHO v Kodani 17.3.2004 zpracovala Mgr. Kateřina Šlesingerová