Analýza fungování institutu dohod o výkonu pěstounské péče v ČR

SocioFaktor s.r.o.

Analýza se skládá ze tří oddělených částí. Z části kvantitativní, kvalitativní a závěrečné syntézy těchto částí. Zatímco kvantitativní část je zajištěna dotazníkovým sběrem dat a jejich následným statistickým zpracováním, kvalitativní část využívá ke sběru dat hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. Jak účastníci kvalitativních rozhovorů, tak respondenti dotazníkového šetření jsou přitom zastoupeni třemi různými skupinami aktérů systému NRP v ČR. Konkrétně se jedná o pracovníky pracovišť OSPOD, pracovníky osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany (dále v textu je používán termín „pověřené osoby“) a náhradní rodiče, jimž ze zákona vzniká povinnost na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče. Propojením zjištění z kvantitativní a kvalitativní částí výzkumu vznikne přehledná analýza silných a slabých stránek celého institutu. Důraz je kladen také na upozornění na současné implementační deficity tohoto institutu. Součástí výstupu jsou návrhy na metodické, implementační nebo legislativní změny v této oblasti a na možnosti optimalizace služeb poskytovaných dětem svěřeným do pěstounské péče a pěstounům.
Za metodologií následuje popis omezení výzkumu, která se v případě této analýzy týkají
zejména dotazníkového sběru dat. Výsledky kvantitativní analýzy jsou doplněny grafy
a tabulkami, které přehledně zobrazují výsledky provedených analýz.
Za návrhy legislativních změn následují přílohy, které vhodně doplňují celou analýzu
o údaje, jež čtenář může využít při hlubším zkoumání některých informací.
Analýza fungování institutu dohod o výkonu pěstounské péče byla zpracována v poměrně krátké době po zavedení systému nárokových služeb pro pěstounské rodiny (tzv. „doprovázení“ pěstounské péče). Některé důležité části systému ještě nejsou plně
funkční (novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí obsahovala pro některé změny
poměrně dlouhé přechodné období). Jako příklad lze zmínit celý systém standardů kvality
sociálně-právní ochrany a jejich inspekce, který představuje zásadní regulační mechanismus v oblasti kvality poskytovaných služeb. V začátcích jsou také kontroly čerpání státního příspěvku na výkon pěstounské péče, které mají stanovit jasné mantinely pro hospodárné, efektivní a účelné čerpání tohoto nově zřízeného neinvestičního transferu ze státního rozpočtu.
Analýza představuje první hlubší sondu do nově vzniklého systému, což zpracovatel
zohlednil při interpretaci získaných dat a při formulaci závěrečných doporučení. Je vhodné, aby s určitým časovým odstupem byl systém znovu zhodnocen včetně těch částí systému, jejichž funkce se nemohla v prvních dvou letech fungování institutu dohod o výkonu pěstounské péče projevit.

Celá analýza je k dispozici na http://www.pravonadetstvi.cz/files/files/Analyza-fungovani-institutu-doh...