Chris Gardiner, prezident IFCO (Mezinárodní organizace pěstounské péče)

Publikováno v časopise Náhradní rodinná péče 2004/3

UNICEF: „Uvědomujeme si také, co ústavní péče dělá se společnostmi. Podporuje diskriminaci tím, že mlčky podporuje myšlenku, že určité skupiny dětí, ať již osiřelé, nebo opuštěné, žijící s postižením nebo z rodin ovlivněných AIDS, by měly žít odděleně od společnosti... užívání ústavní péče také brání rozvoji komunity a společnosti jako celku.“
Preambule Úmluvy o právech dítěte OSN říká: „rodina je základní jednotkou společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí. ... v zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti musí dítě vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění.“
Tak proč je po celém světě tolik miminek a dětí v ústavech? A proč jsou tak velké rozdíly v podílu dětí do 3 let v ústavní péči v evropských zemích se stejným zázemím a ekonomickými podmínkami?
Například: současné výzkumy ukazují, že podíl dětí do 3 let v ústavech na 10 000 dětí do 3 let v populaci je v České republice 60, v Rumunsku 33, na Slovensku 31, v Maďarsku 24, v Polsku 9 a ve Slovinsku 0.
Mezinárodní organizace pěstounské péče (IFCO) vybízí Výbor pro práva dítěte, aby vyvíjel silný tlak na vlády, aby postupně vyřadily z provozu ústavy pro kojence a malé děti a mezitím reorganizovaly tyto kojenecké ústavy tak, aby o děti v malých skupinkách, více podobných rodině, pečovali školení a citliví pracovníci, kteří budou hrát roli „primárních pečovatelů“ pro uvedené děti. Sourozenecké skupiny by měly být, pokud je to možné, zachovány, ne rozdělovány kvůli rigidním pravidlům týkajícím se věku a aplikovaným jen proto, že jednotlivé instituce provozují různá ministerstva.
Škodlivý účinek institucionalizace na vývoj malých dětí je dobře prozkoumán a zdokumentován. Nedostatky v zavádění těchto výzkumů do praxe znamenají, že státy selhávají v plném naplňování ustanovení čl. 6 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte o zabezpečení rozvoje dítěte tím, že jim dají možnost vyrůstat v rodinném prostředí. Mnoho zemí také selhává v úplném naplňování čl. 18 Úmluvy, protože mají velký podíl dětí v ústavní péči kvůli nedostatku odpovídajících služeb a podpory chudým rodinám.
Stockholmská deklarace z II. mezinárodní konference o dětech a ústavní péči z května 2003 říká: „existují nezvratné důkazy, že ústavní péče má negativní důsledky jak pro konkrétní děti, tak pro společnost jako celek.“
Existují také důkazy, že když by bylo k dispozici o něco málo víc pomoci a odborný, neodsuzující přístup při intervencích sociálního pracovníka, mnoho dětí by mohlo zůstat se svými rodinami nebo by se mohlo vrátit domů z ústavu. Není-li návrat domů možný, co třeba možnost podporované příbuzenské péče členem rodiny dítěte? Mnoho zemí nezvažuje tuto efektivní možnost a posouzení, že rodiče jsou „neschopní“ nebo „nedostateční“, je nespravedlivě vztahováno i na schopné a ochotné příbuzné.
V případě, že rodiče ani příbuzní nemohou o dítě pečovat, kvalifikovaná a podporovaná pěstounská péče by měla mít přednost před ústavní péčí, dle možností s pravidelnými a smysluplnými kontakty s biologickými rodiči dítěte. Osvojení v rámci státu je další možností pro děti bez kontaktu s rodiči nebo bez naděje na návrat domů. Mezinárodní osvojení by mělo být vnímáno jako poslední možnost pokud všechny ostatní možnosti byly důkladně prozkoumány a pokud všechny fáze procesu jsou transparentní a prokazatelně bez korupce.
IFCO, FICE a SOS dětské vesničky pracují společně na shromažďování údajů o dobré praxi a standardech kvality ve všech možných typech péče o děti po celé Evropě. Více informací je na www.quality4children.info
Tato zjištění je možné sdílet s UNICEF, ISS a Výborem OSN pro práva dítěte s cílem zlepšit standardy péče o děti pro všechny děti mimo vlastní rodinu.
Některé země udělaly velký krok k deinstitucionalizaci své péče o děti, ale pokrok je nerovnoměrný a pomalý. IFCO vyzývá Výbor pro práva dítěte OSN, aby při projednávání národních zpráv jako prioritu učinil kladení důrazu na rodinné alternativy pro kojence a malé děti.

Zdroj:
WHO a EU Daphne projekt: „Mapování počtu a charakteristiky dětí do tří let věku v ústavních zařízeních v Evropě“ – výzkum Centra pro soudní a rodinnou psychologii University v Birminghamu, jak byl prezentován na konferenci WHO v Kodani v březnu 2004